Pivovar

1298

Dle listiny ze 16. července 1298 byl komoří Matouš z Černé Hory svědkem templářského obřadu, kdy se Eberhard ze Steindorfu zříká svých práv na statky v Dobřínsku a v Petrovicích a postupuje část svých majetků templářskému řádu na Templštejně. Při tomto obřadě postupování kostelního práva se pilo takové pivo, jež svými povozy dopraviti nechal Matouš z Černé Hory. Tudíž pivem černohorským byl obřad stvrzen.

1308

Do pivovarské templářské historie se zapsal nejenom Matouš z Černé Hory, ale i templář Hartleb II z Boskovic, který byl pasován roku 1308 templářem a který svému řádu přinesl hrad Černá Hora a pivovar věnem. Proto Pivovar Černá Hora byl svého času pivovarem templářským BRAXATORIUM TEMPLARIORUM IN MONTE NIGRO.

1355

Pivovar Černá Hora, jako pivovar vrchnostenský, patřil od nepaměti ke zdejšímu panství. Pivovarnictví v černohorském kraji připomínaly šenky a chalupy také v roce 1355. Tehdy se zde vařilo piva mnoho v pivovarech sousedských, ale hlavně v pivovaru vrchnostenském.

1530

První písemná zmínka o pivovaru Černá Hora pochází z roku 1530, kdy panství Černou Horu vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorský z Boskovic. V jejich společné majetkové smlouvě z roku 1530 je zmínka o existenci panského pivovaru Černá Hora.

1550

Výslovně je existence panského pivovaru Černá Hora doložena ke dni sv. Tří Králů roku 1550, kdy sestry Černohorské z Boskovic v Černé Hoře prodávaly Černohorské panství svému strýci Václavu z Boskovic a na Bučovicích. Tehdy statek zahrnoval mimo jiné i pivovar s mýtem.

1597

Po smrti posledního mužského potomka pánů z Boskovic, Jana Šembery Černohorského z Boskovic, přechází celé panství včetně pivovaru do rukou Lichtenštejnů.

1680

Za časů Karla Eusebia z Lichtenštejna byl zastaralý pivovar Černá Hora důkladně opraven.

1712

Po smrti Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna připadla Černá Hora jeho tehdy čtrnáctileté dceři Dominice. Ta se v roce 1719 provdala za knížete z Auerspergu, čímž Černá Hora přešla v držení rodu Auerspergů.

1802

4. května 1802 přišla pro pivovar pohroma. V důsledku požáru vzniklého v palírně tehdy téměř celý vyhořel. Je pravděpodobné, že v tehdejších těžkých poměrech, za napoleonských válek, trvalo delší dobu, než byl provoz v pivovaru obnoven.

1830

Černá Hora se stává majetkem pánů z Geislernu.

1842

Po smrti vdovy Josefy z Geislernu se Černá Hora dostala do vlastnictví rodu z Nebel–Türkheimu.

1857

Panství Černá Hora i s pivovarem kupuje Henrietta, svobodná paní Pereira-Arnsteinová.

1859

Velkostatek i s pivovarem přechází na Henriettinu dceru Floru, a tím zároveň i na rod Friesů, neboť Flora byla provdána za hraběte Mořice Friese. V šedesátých letech 19. století se pivovar (včetně pivovarské hospody a palírny) dostává poprvé ve své historii do nájmu, a to Maxmiliánu Polákovi, jehož otec měl již dříve v nájmu černohorskou palírnu. Polák měl pivovar v nájmu až do roku 1873, kdy se odstěhoval do Brna.

1868

Dne 15. května 1868 v poledne vypukl v pivovaru požár, který strávil střechu nad kuchyní a nad světnicí se sušárnou, ale naštěstí byl brzy zlikvidován.

1871 - 1873

Hrabě August Fries nechal postavit nový pivovar na místě vedle starého pivovaru a hospody směrem k rybníku, kde dříve bývala zahrada a louka. Starý pivovar byl tehdy upraven na sladovnu tak, že ze starého humna, hvozdu, varny, spilky a sklepa byla vytvořena humna a z hořejších míst sýpky.

70. LÉTA 19. STOLETÍ

Po čtyřech letech se opět ukázalo, že ve vlastní režii velkostatku je podnik neefektivní, proto byl pronajat černohorskému obchodníkovi Šimonu Lövovi (se společníky Berischem a Feinem z Boskovic), který jej vedl se svým synem Robertem až do období kolem roku 1894. Poté se stal novým nájemcem dosavadní Lövův společník Vilém Umgelter z Brna.

90. LÉTA 19. STOLETÍ

Jako reakce na výše uvedené problémy s neefektivním provozem friesovského pivovaru a sladovny vzniká myšlenka na založení rolnické akciové společnosti za účelem jejich převzetí do nájmu. Realizace se ujímají především P. Vincenc Ševčík, farář a poslanec z Vísek u Letovic, František Tesař, statkář z Milonic, František Kanýs, starosta v Černé Hoře, Josef Odehnal, rolník z Bořitova, Josef Marek, rolník z Lysic, a Ludvík Pilnáček, nájemce dvora v Jestřebí.

1896

Podařilo se ustavit Rolnickou akciovou společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře a uzavřít na 20 let nájemní smlouvu na pivovar s jeho majitelem, hrabětem Augustem Friesem. Velice záhy se ukázalo, že založení rolnické společnosti bylo krokem správným směrem. Díky zlepšení organizace výroby, zvýšení akvizičního úsilí i sympatiím, kterým se těšil nový český podnik, neustále vzrůstal počet odběratelů a tím i výroba a odbyt piva.

1901

Rolnická společnost převzala na 16 let do nájmu panský pivovar a sladovnu v Letovicích.

1907

Rolnická společnost převzala pivovar a sladovnu v Předklášteří u Tišnova od zdejšího kláštera.

1923

Mořic Fries nabídl pivovar a sladovnu rolnické společnosti ke koupi, a tak se celý objekt, v tom rozsahu, jak jej společnost dosud užívala, stal jejím vlastnictvím.

1948

Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. 7. 1948 došlo ke znárodnění Černohorského pivovaru a.s. Vyhláškou stejného úřadu ze dne 20. 7. 1948 byl pivovar začleněn do Středomoravských pivovarů n. p. v Brně, čímž ztratil svou právní samostatnost.

1952

Výměrem ministerstva potravinářského průmyslu ze dne 8. 12. 1952 byl s účinností od 1. 1. 1953 zřízen národní podnik Moravské pivovary, se sídlem v Černé Hoře a s provozovnami v Černé Hoře, Jevíčku, Rájci nad Svitavou, Svitavách a Boskovicích. Černá Hora se tak stala sídlem poměrně velkého podniku se značnou regionální působností.

1954

Svým výměrem ze dne 31. 3. 1954 ministerstvo své dřívější rozhodnutí přehodnotilo a s účinností od 1. 4. 1954 už byl černohorský pivovar opět součástí Středomoravských pivovarů n. p. se sídlem v Brně.

1960

Od 1. července 1960 byly v důsledku správní reorganizace (vytvoření Jihomoravského kraje) zřízeny Jihomoravské pivovary n. p. Brno, které od 1. ledna 1961 převzaly do správy též sodovkárny. V rámci tohoto podniku byl černohorský pivovar závodem 04 a měl ještě dalších pět provozů – pivovar Rájec, sladovnu Boskovice a sodovkárny v Tišnově, Olešnici a Jedovnicích.

1981

Jihomoravské pivovary n. p. Brno byly přejmenovány na Jihomoravské pivovary k.p. Brno

1988

Jihomoravské pivovary k.p. Brno přejmenovány na Pivovar Brno s.p.

1991

Pivovar Brno s.p. přejmenován na Pivovary a sodovkárny Brno a.s.

1994

Pivovary a sodovkárny Brno a.s. přejmenovány na Jihomoravské pivovary a.s. Brno

1996

Pivovar přechází do soukromého vlastnictví a stává se akciovou společností s názvem Pivovar Černá Hora a.s.

2010

1. dubna 2010 se pivovar se stává již jako sedmý pivovar v pořadí součástí české pivovarnické skupiny Pivovary Lobkowicz, jejímž hlavním cílem je zachovat tradici vaření poctivého piva v českých a moravských regionálních pivovarech.

Je vám více než 18 let?

Potvrďte prosím, že je vám více než 18 let.